Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 

SLAVNÉ OSOBNOSTI

 

Osobnosti spjaté s historií a kulturou

žďárského kláštera

 

Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi

(1208 – 20. 12. 1255)

Znojemský purkrabí, moravský zemský maršálek, pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi a Jaroslavic, v roce 1252 založil cisterciácký klášter ve Žďáře, v roce 1255 odkázal klášteru veškerý svůj majetek. (též uváděno Boček z Obřan)

 

František kardinál z Dietrichsteina

(22. 8. 1570 Madrid – 19. 9. 1636 Brno)

Olomoucký biskup v letech 1599–1636, jeden z nejvýznamnějších politiků na Moravě v 17. století, majitel žďárského panství, roku 1607 povýšil Žďár na město.

 

Simone Gionima

(1655? Bonona, Itálie – 23. 11. 1731 Velké Meziříčí)

Barokní malíř, usedlík ve Velkém Meziříčí, v roce 1724 jmenován královským dvorským českým malířem, ve žďárském klášteře tvořil v letech 1705–1725, většina jeho díla byla zničena při požáru kláštera v roce 1737, je též autorem dochovaných fresek v bývalé klášterní křížové chodbě, jeho obrazy Křest knížete Bořivoje a Čtrnáct svatých Pomocníků z roku 1708 zdobí dva opatské oltáře při vstupu do konventního kostela.

 

Matěj Václav Jäckel

(11. 9. 1655 Wittichenau (Kulow), Horní Lužice – 1738 Praha)

Lužický řezbář a sochař, představitel českého vrcholného baroka, autor trojice sousoší na pražském Karlově mostě (sousoší sv. Anny samotřetí, cisterciáckého sousoší sv. Bernarda a sousoší dominikánů), pro žďárský klášter vytvořil v letech 17061710 například sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem na prvním nádvoří kláštera a polychromovanou dřevořezbu sedící Madony s Ježíškem (v současné době je umístěna v barokní expozici). (též uváděno Matouš Václav Jäckel)

 

Bonifác Procházka

(1754 Ledeč nad Sázavou – 1796 Ostrovačice?)

Cisterciácký kněz, po požáru roku 1784 se pokoušel sbírkou o obnovu poškozeného poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, dle svého přání pohřben na Zelené hoře, v jeho započaté práci na záchraně kostela pokračoval kněz Matěj Josef Sychra (viz níže).

 

Ignác Rohrbach

(1691? Kaiserwalde (Lasówka), Kladsko – 26. 10. 1747 Chrudim)

Barokní řezbář a sochař, mistr sochařské dílny v Chrudimi, autor kamenných alegorických soch a váz nad branami ambitu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

 

Jindřich Řezbář

(1242 – krátce po 1300)

Cisterciácký mnich a kronikář, autor veršované latinsky psané kroniky Cronica domus Sarensis (Kronika domu Žďárského) končící rokem 1300.

 

Jan Blažej Santini-Aichel

(3. 2. 1677 Praha – 7. 12. 1723 Praha)

Významný český barokní architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika, autor architektonických návrhů velkých klášterních komplexů, chrámů, kostelů, kaplí, velkých i malých palácových staveb, autor četných staveb na Žďársku.

 

Ondřej Schweigl

(20. 11. 1735 Brno – 28. 3. 1812 Brno)

Brněnský sochař, řezbář a štukatér, autor bočního oltáře sv. Salvátora (Božího hrobu) z roku 1780 v konventním kostele Nanebevzetí Panny Marie. (též uváděno Andreas Schweigl)

 

Jan David Sieber

(1670 Česká Lípa? – 17. 3. 1723 Brno)

Významný moravský barokní varhanář, pražský a brněnský měšťan, autor varhan v konventním kostele Nanebevzetí Panny Marie (1710) a ve farním kostele sv. Prokopa (1695), dále autor původních varhan v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

 

Giovanni Battista Spinetti de Angelo

(? – 1. 4. 1703 Kutná Hora)

Kutnohorský stavitel a měšťan, autor přestavby klášterní kaple sv. Markéty a vstupní brány na první nádvoří cisterciáckého kláštera z roku 1701, dále se podílel na barokních úpravách studniční kaple.

 

Jakub Staenhübl

(16. 3. 1668 Schludern – 1750?)

Barokní sochař tyrolského původu, vážený žďárský občan, ve Žďáře trvale usazen v letech 16971718, autor Svatojánského sloupu v klášteře nedaleko barokního mostu (před r. 1705) a sousoší Nejsvětější Trojice (Morového sloupu) na žďárském náměstí z roku 1706, dále autor sochařské výzdoby hlavního oltáře a šesti bočních oltářů pro konventní kostel z let 1692–1703, veškeré jeho dílo v konventním kostele bylo zničeno při požáru v roce 1737(též uváděno Steinhaibl, Steinheybl či Staenheibl)

 

Otto Steinbach z Kranichštejna

(13. 11. 1751 Rožmberk nad Vltavou –  19. 2. 1791 Wien)

Historik a archivář, v letech 1782–1784 historicky posledním opatem žďárského cisterciáckého kláštera, po požáru kláštera v roce 1784 požádal císaře Josefa II. o jeho zrušení.

 

Juda Tadeáš Josef Supper

(29. 3. 1712 Mohelnice – 1. 5. 1771 Moravská Třebová)

Barokní malíř, vážený měšťan a člen městské rady v Moravské Třebové, autor většiny obrazů na bočních oltářích konventního kostela, které vytvořil zřejmě v období umělecké obnovy kláštera po zničujícím požáru v roce 1737.

 

Matěj Josef Sychra

(21. 12. 1776 Ústí nad Orlicí – 19. 3. 1830 Město Žďár)

Římskokatolický kněz, jazykovědec a obrozenecký spisovatel, zasloužil se o záchranu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, kde je též pohřben.

 

Řehoř Theny

(12. 3. 1695 Burgeis u Ötzu – 5. 5. 1759 Jaroměř)

Tyrolský řezbář a sochař, žák Matyáše Bernarda Brauna, v letech 1729–1738 vedl klášterní sochařskou dílnu ve Žďáře, autor sochařské výzdoby hlavního oltáře a většiny soch v konventním kostele, je považován za autora soch v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a sochy Anděla Posledního soudu na Dolním hřbitově.

 

Karel František Töpper

(20. 10. 1682 Chrudim – 12. 11. 1738 Velké Meziříčí)

Malíř, velkomeziříčský občan, zakladatel barokní fresky na Moravě, autor monumentální stropní fresky Oslava nebeské blaženosti cisterciáků a benediktinů v hlavním sále prelatury žďárského kláštera z roku 1734. (též uváděno Karel František Tepper)

 

Václav IV. Vejmluva

(19. 9. 1670 Staré Brno – 17. 3. 1738 Žďár)

Opat žďárského kláštera v letech 1705–1738, mecenáš umění, bibliofil (v klášteře vybudoval rozsáhlou knihovnu) a zvláště stavebník, zasadil se o rozsáhlé přestavby i novostavby v areálu kláštera a v klášterním panství, povolal do Žďáru významné barokní umělce architekta Jana Blažeje SantinihoAichela, sochaře Řehoře Thenyho, Matěje Václava Jäckela či Jakuba Staenhübla, malíře Karla Františka Töppera a Judu Tadeáše Suppera.

 

Michael Lukas Leopold Willmann

(27. 9. 1630 Königsberg, Rusko (Královec, též Kaliningrad) – 26. 8. 1706 Leubus, Slezsko)

Pruský malíř, vůdčí osobnost barokního malířství, autor dvojobrazu Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice na hlavním oltáři konventního kostela z roku 1692.

 

 

Osobnosti novodobých dějin

 

Doc. MUDr. et PhDr. Josef Apetauer

(16. 3. 1898 Město Žďár – 26. 12. 1955 Praha)

Neurolog, psycholog a psychiatr, vedoucí pedologického ústavu v Praze, přednosta dětského oddělení psychiatrické kliniky, člen několika vědeckých společností.

 

Emanuel Binko ml.

(28. 7. 1883 Brtnice – 27. 3. 1926 Brno)

Pedagog a sbormistr, profesor na gymnáziu ve Velkém Meziříčí, vedoucí pěveckého spolku Hlahol, zástupce sbormistra a člen výboru Besedy brněnské, syn Emanuela Binka st.

 

Emanuel Binko st.

(19. 1. 1851 Město Žďár – 17. 3. 1893 BrnoČernovice)

Pedagog v Jihlavě a Třešti, sbormistr, varhaník, autor pedagogických a hudebních statí, redaktor a vydavatel hudebních časopisů.

 

Vladislav Břečka

(1. 6. 1914 Město Žďár – 8. 10. 1942 letiště Talbenny)

Před válkou poštovní úředník a skladník, účastník zahraničního odboje, rotný, střelec 311. bombardovací perutě RAF, zahynul tragicky ve Velké Británii.

 

Jan Theodorich Doležal

(30. 6. 1847 hájenka Posekanec, okr. Chrudim – 25. 12. 1901 Město Žďár)

První český odborný lesnický spisovatel a redaktor; zakladatel, majitel a redaktor časopisu „Háj“.

 

František Drdla

(28. 11. 1868 Město Žďár – 3. 9. 1944 Bad Gastein)

Houslový virtuos, hudební skladatel a pedagog, od roku 1882 působil převážně v zahraničí, vytvořil na 600 hudebních skladeb.

 

MUDr. Bedřich Drož

(26. 5. 1865 Černovice, Ukrajina – 20. 1. 1943 Jihlava)

Žďárský praktický lékař, zabýval se elektroléčbou a fysioterapií, politický a veřejný činitel, regionální historik a kulturní pracovník, autor publikací o Žďáře, vydal mimo jiné rozsáhlé Dějiny žďárského kláštera, či sborník ze žďárského archivu.

 

Antonín Jan Ferencz

(3. 6. 1801 Město Žďár – 19. 7. 1888 Brno)

Známý moravský malíř, portrétista, jeho díla jsou uloženy v Moravské galerii, ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě a v Regionálním muzeu Žďár nad Sázavou.

 

Jindřich Ferencz

(17. 6. 1881 Město Žďár – 24. 6. 1958 Mariánské Lázně)

Básník a hudební skladatel, autor několika básnických sbírek a divadelních her, otevřel hudební školu ve Žďáře, řídil pěvecký sbor Svatopluk.

 

Vilém Frendl

(28. 5. 1913 Město Žďár – 18. 12. 2007 Žďár nad Sázavou)

Český fotograf, v roce 1934 si ve Žďáře otevřel fotoateliér, po celý život fotografoval proměny Žďáru, zaznamenal vývoj města a kulturní a společenské události.

 

Petr Hora

(* 12. 4. 1949 Brno)

Sklářský výtvarník a designér, člen Klubu výtvarných umělců Horácka, autor desítek výstav po celém světě (mimo jiné i české expozice hutního skla Expo 2015 v Miláně).

 

Method Kaláb

(10. 7. 1885 Veselíčko – 17. 11. 1963 Praha)

Grafik, ilustrátor, tiskař, typograf, tvůrce písma, odborný publicista a bibliofilský specialista, bohatá pozůstalost se po jeho smrti dostala do sbírek žďárského Muzea knihy.

 

Eleonora Kinská, roz. ClamGallasová

(4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Wien)

V letech 1930–1953 poslední soukromá majitelka zámku ve Žďáře před znárodněním, pochází z chlumecké větve rodu Kinských, matka Radslava Kinského.

 

MVDr. Radslav Kinský

(14. 6. 1928 Chlumec nad Cidlinou – 12. 10. 2008 Žďár nad Sázavou)

Celým jménem Radoslav Jiří Kinský, imunobiolog, zakladatel reprodukční imunologie, člen českých a francouzských vědeckých ústavů, významných světových univerzit, v roce 1992 mu byl navrácen v restitucích žďárský zámek.

 

Josef Kosinka

(20. 8. 1908 Město Žďár – 5. 12. 1983 Žďár nad Sázavou)

Akademický malíř, grafik a autor sgrafit na mnohých žďárských domech, studoval krajinomalbu u prof. Otakara Nejedlého, motocyklový závodník, ve třicátých letech jezdil závody na ploché dráze, v letech 1957 až 1963 ředitel žďárského muzea, autor Kosinkovy žďárské kroniky z let 1900 až 1945.

 

Filip Kovář

(21. 8. 1863 Město Žďár – 13. 9. 1925 Olomouc)

Botanik, lichenolog, kustod Vlastivědného muzea v Olomouci, autor botanických publikací.

 

Vavřín Krčil

(8. 3. 1895 Aspang, Rakousko – 17. 10. 1968 Langen, Německo)

Český podnikatel, síťkař a vynálezce tašky síťovky, patrně neměl v roce 1926 peníze k získání mezinárodního patentu na svůj převratný autorský návrh, celý život prožil v Zámku Žďáře a Stržanově, zemřel na pracovní cestě v bývalé NSR, pohřben je na žďárské Zelené hoře.

 

František Lacina

(26. 8. 1863 – 13. 12. 1941)

Divadelní ředitel, režisér a herec, ředitel Národního divadla v Brně v letech 1898–1905 a 1909–1918, vybudoval moravskou činohru a operetní soubor v PrazeVinohradech.

 

Otto Leixner von Grünberg

(24. 4. 1847 Zámek Žďár – 12. 4. 1907 GroßLichterfelde, Německo)

Významný německý spisovatel, básník, literární kritik, žurnalista a historik umění, přídomek „von Grünberg“ si zvolil podle žďárské Zelené hory.

 

František Mokrý

(3. 10. 1891 Město Žďár – 4. 8. 1992 Žďár nad Sázavou)

Odborný učitel, ředitel měšťanské školy ve Žďáře, kronikář, zakladatel Kulturního zpravodaje města Žďáru, autor četných knih a rukopisů o Žďáře.

 

Michal Olšiak

(* 18. 5. 1978 Žďár nad Sázavou)

Malíř a sochař, autor desítek (většinou fantaskních) soch z betonu, písku nebo kamene, které se nacházejí volně v přírodě především na Žďársku, ale i po celé ČR a v zahraničí (Itálie, Německo), jako malíř se věnuje malbě olejem či kombinovanou technikou.

 

Julius Pelikán

(23. 2. 1887 Nové Veselí – 17. 2. 1969 Olomouc)

Akademický sochař a medailér, žák Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy, nejvíce jeho soch se nachází v Olomouci, kde žil od roku 1913.

 

Josef Věromír Pleva

(12. 8. 1899 Moravská Svratka – 7. 9. 1985 Brno)

Spisovatel pro děti a mládež, autor knihy Malý Bobeš a dalších, v mládí pracoval na stavbě železnice ze Žďáru do Havlíčkova Brodu.

 

Ladislav Pluhař

(18. 6. 1865 Město Žďár – 7. 5. 1940 Brno)

Právník, rakouský a československý politik, v letech 1908–1918 poslanec, přispěl k elektrifikaci západní Moravy, spoluzakladatel a.s. Moravský kras pro výzkum a provoz jeskyní, stál u zrodu brněnského výstaviště.

 

Vít Pohanka

(* 1966)

Rozhlasový novinář, zpravodaj České redakce BBC a od roku 2002 zpravodaj Českého rozhlasu.

 

Jakub Pustina

(* 7. 6. 1982 Nové Město na Moravě)

Operní pěvec, barytonista.

 

Beata Rajská

(* 1962 Liptovský Mikuláš)

Módní návrhářka.

 

Adolf Rossi

(1920 – 4. 2. 2000)

Umělecký fotograf známý především v zahraničí, uspořádal 902 výstav po celém světě, držitel 86 cen, medailí a diplomů, od 60. let 20. stol. se svými fotografiemi podílel na vydávání publikací o Žďáře.

 

Josef Straka

(12. 2. 1864 Město Žďár – 24. 3. 1948 Wien)

Akademický malíř, pedagog.

 

Vladimír Šacha

(11. 7. 1903 Město Žďár – 6. 7. 1986 Žďár nad Sázavou)

Spisovatel, básník, učitel, mimo jiné napsal knihu bájí a pověstí ze Žďárska pod titulem U vyhaslých milířů (1954).

 

František Turinský

(26. 1. 1797 Poděbrady – 4. 9. 1852 Praha)

Obrozenecký dramatik, básník, spisovatel, úředník a soudce, vrchnostenský úředník na panství žďársko-vojnoměsteckém.

 

František Vízner

(9. 3. 1936 Praha – 1. 7. 2011 Brno)

Umělec, sklářský výtvarník a designér, jeho skleněná díla jsou vystavována v galeriích po celém světě.

 

Zdeněk Vyhlídal

(* 21. 4. 1934 Město Žďár)

Spisovatel, novinář, pedagog a osvětový pracovník, autor literatury faktu a literatury pro děti, autor několika knih se žďárskou tématikou.

 

Jindřich Zezula

(12. 5. 1935 Dolní Heřmanice – 12. 7. 2015 Žďár nad Sázavou)

Expresivní malíř, krajinář, člen Klubu výtvarných umělců Horácka, v letech 1964–1978 první ředitel a později odborný pracovník Horácké galerie v Novém Městě na Moravě.

 

 

Známí sportovci

 

Markéta Bednářová, roz. Mokrošová

(* 17. 4. 1981, Nové Město na Moravě)

Basketbalistka, odchovankyně TJ Žďas Žďár nad Sázavou, mistryně Evropy 2005, vicemistryně světa 2010, kariéru ukončila v roce 2011.

 

Martin Koukal

(* 25. 9. 1978, Nové Město na Moravě)

Český reprezentant v běhu na lyžích, mistr světa na 50 km volnou technikou 2003, bronzový olympijský medailista ze štafety 4×10 km na ZOH 2010, sportovní kariéru ukončil v září 2014 (bratr Petra Koukala).

 

Petr Koukal

(* 16. 8. 1982, Žďár nad Sázavou)

Hokejista, odchovanec HC Žďas Žďár nad Sázavou, 3x mistr Extraligy ČR s Pardubicemi (2005, 2010, 2012), mistr světa 2010 (bratr Martina Koukala).

 

Tomáš Rolinek

(* 17. 2. 1980, Žďár nad Sázavou)

Hokejista, odchovanec HC Žďas Žďár nad Sázavou, 1x mistr Extraligy ČR s Pardubicemi (2005), kapitán národního týmu 2010–2011 a 2014, mistr světa 2010.

 

Martina Sáblíková

(* 27. 5. 1987, Nové Město na Moravě)

Rychlobruslařka, specializuje se na dlouhé tratě, mnohonásobná vítězka světového poháru, trojnásobná olympijská vítězka a několikanásobná mistryně Evropy i světa, držitelka několika juniorských i seniorských světových rekordů.

 

Petr Vampola

(* 1982, Žďár nad Sázavou)

Hokejista, odchovanec HC Žďas Žďár nad Sázavou, 3x mistr Extraligy ČR se Vsetínem (2001), Plzní (2013) a Libercem (2016), mistr světa 2010.

 

Eva Vítečková

(* 26. 1. 1982, Žďár nad Sázavou)

Basketbalistka, odchovankyně TJ Žďas Žďár nad Sázavou, 14x český titul, juniorská mistryně světa 2010, mistryně Evropy 2005, vicemistryně světa 2010, sportovní kariéru ukončila v březnu 2015.