Jdi na obsah Jdi na menu
 


Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše

Se stavbou kostela v raně gotickém slohu se počalo po roce 1252 v souvislosti se založením zdejšího cisterciáckého kláštera. Základy kostela byly slavnostně vysvěceny 25. 5. 1253. Protáhlá trojlodní bazilika (o délce 78 m) končí na východě příčnou lodí s kaplemi (o délce 32 m).

V roce 1263 byla pravděpodobně stavba kostela z větší části dokončena. V roce 1264 byly slavnostně vysvěceny oltáře. Západní průčelí kostela bylo dokončeno patrně až po roce 1300. Z doby po roce 1462 pochází fresková výzdoba obou kostelních kaplí.

K zásadní přestavbě kostela však došlo až za opata Václava Vejmluvy (1670–1738, opatem 17051738) okolo roku 1710. Stavební úpravy ve stylu barokní gotiky provedl architekt Jan Blažej Santini–Aichel (1677–1723). Podstatná část interiéru (stylizace klenebních žeber, štuková a fresková výzdoba i inventář) je z doby barokní. Obrazy, sochy a řezby oltářů jsou příkladem vrcholného baroka.

Santini zpracoval architektonickou koncepci oltáře Nanebevzetí Panny Marie. Dominantu oltáře tvoří dva obrazy slezského malíře Michaela Lukase Leopolda Willmanna (1630–1706) z roku 1692. Sochařská výzdoba je dílem tyrolského sochaře Řehoře Thenyho (1695–1759). Tento sochař je zároveň autorem oltáře v jižní kapli Zvěstování Panny Marie z let 17301733. Barokní vestavba hudebních tribun vystavěná kolem roku 1710 je dílem Santiniho. Varhany pro konventní kostel postavil jeden z nejlepších evropských varhanářů brněnský Jan David Sieber (1670–1723) zřejmě někdy kolem roku 1712. Varhanní skříně dokončil Řehoř Theny kolem roku 1730 dle původních Santiniho návrhů.

Z pozdního období výzdoby kostela je nejhodnotnějším dílem boční oltář Božího hrobu z roku 1780, jehož autorem je brněnský mistr Ondřej Schweigl (1735–1812).

Z doby nedávno minulé stojí za pozornost mozaikový cyklus zakladatelských rodů umístěný v severní lodi, jehož autorem je akademický malíř Jaroslav Šerých. Novodobou dominantu centrálního prostoru kostela tvoří oltář sv. Zdislavy, jehož autorem je moravský umělec Milivoj Husák.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše je s délkou 78 metrů druhým nejdelším kostelem na Moravě. V roce 2009 byl chrámu vatikánským konsiliem udělen titul bazilika minor.

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Kostel Nanebevzetí Panny Marie