Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

 

Projekt výstavby kostela vytvořil architekt Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723) mezi koncem dubna a začátkem srpna 1719. Zadavatelem stavby kostela byl opat žďárského kláštera Václav Vejmluva (1670–1738). Realizace projektu započala již 13. srpna 1719. Původní Santiniho dochované plány kostela se od realizace poněkud liší. Základní kámen byl vysvěcen již v rozestavěné stavbě 16. května 1720.

V roce 1721 byl blahořečen Jan Nepomucký a žďárský opat Václav Vejmluva získal vzácnou relikvii – kůstku, k níž byl přirostlý mučedníkův jazyk. S tím souvisí i změna výzdoby klenby, kde měla být dle původních plánů Santiniho pouze deseticípá hvězda, k níž přibyla dřevěná plastika jazyka v plamenech. V témže roce byla provedena hrubá stavba kostela a v roce 1722 byla stavba dokončena. Kostel byl vysvěcen olomouckým biskupem 27. září 1722, pouhý týden po dokončení zednických prací.

Výzdoba interiérů kostela pokračovala ještě dlouho po vysvěcení. Hlavní oltář byl realizován podle Santiniho návrhu v letech 1725–1727. Základy ambitů byly zřejmě vybudovány již v roce 1719. Byly zasypány a později odkryty až před výstavbou obvodové zdi. K té byly postupně dostavovány ambity s bránami a kaplemi. Roku 1729 byly již dvě z kaplí zastřešeny, v roce 1731 už chyběla střecha jen na poslední – páté. S výstavbou ambitů se začalo až několik let po dostavbě kostela. K jejich částečnému dokončení došlo v roce 1735. Ambity byly dokončeny zřejmě až v roce 1769. Vybavení všech pěti kaplí v ambitech bylo po požáru v roce 1784 odvezeno. Pozůstatky vybavení lze dnes vidět v tzv. Německé kapli, kde se dochovaly i původní malby.

V roce 1974 byl kostel zapsán do seznamu světově výjimečných staveb UNESCO. Tehdy se začalo s rozsáhlými obnovovacími pracemi, které byly ukončeny až v roce 1982. V prosinci roku 1994 byl poutní kostel zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Okolí kostela bylo původně holé a zhruba v polovině 19. století byla Zelená hora zalesněna. Odlesnění okolí kostela začalo v roce 2006 a od roku 2007 je již okolí kostela v původním stavu.

Dne 28. srpna 2014 převzala v rámci církevních restitucí správu areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého a souvisejících pozemků včetně Dolního hřbitova od Národního památkového ústavu Římskokatolická farnost ve Žďáře nad Sázavou II.

 

Přístup k památce:  není náročný, návrší je nízké a je možno poklidně vystoupat rovnou po schodech anebo chodníkem po úbočí, který přivítají především rodiny s dětmi a kočárky. Z vrcholu je nádherný výhled na Konventský rybník a část zámeckého areálu, ale i na celé město.

 

Půdorys areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Popis stavby

Základem areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého se stal kruh, do něhož je vepsán desetiúhelník. Kružnice o dvojnásobném poloměru vymezuje prostor kostela zvenčí a prochází vrcholy cípů půdorysu stavby. Poloměr nejmenší kružnice lodi kostela ve vztahu ke straně desetiúhelníka, který je do ní vepsán, je poměrem tzv. "zlatého řezu" (3:5). V něm je vepsána pětihrotá hvězda kostela i desetihrotá hvězda ambitů. Symetrii celé stavby narušuje pouze schodiště na východní straně kostela nad sakristií.

Základem kostela je válcová loď, k níž je připojeno pět prostor na půdorysu rovnostranného trojúhelníku pro jeden hlavní a čtyři boční oltáře. Mezi nimi je pět dutých pilířů s velkými okny ve tvaru jazyka. Za nimi se nachází pět oválných předsíní a za hlavním oltářem je sakristie ve tvaru rovnostranného trojúhelníku a schodiště. Celý prostor je obklopen dvěma ochozy nad sebou. Klenba i ostatní stěny jsou bohatě štukovány, převažují motivy hvězd. Uprostřed klenby je štuková desetihrotá hvězda, kterou prostupuje další, tentokrát malovaná desetihrotá hvězda ze zlatých paprsků. V jejím středu je umístěna dřevěná plastika jazyka svatého Jana Nepomuckého.

 

Santiniho původní dochovaný nákres půdorysu kostela

plan-santini-web.jpg

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Kostel sv. Jana Nepomuckého